Kariéra v NBA

Reggie Miller byl draftován Indianou Pacers jako jedenáctý v pořadí v NBA Draftu 1987. Fanoušci však byli bezprostředně po této volbě značně rozladění – jejich prioritou byl rodák z Indianapolis, Steve Alford. Proto byl také prezident týmu Donnie Walsh ihned po draftu vypískán.

Sám Miller začal v Indianě nosit číslo 31 a stal se backupem prvního SG v týmu, Johna Longa. Samozřejmě pouze do té doby, než si vydobyl takové renomé, že byl zařazen do základní sestavy. Dá se říci, že během krátké doby Miller pomohl Pacers vybudovat tým, který byl konečně skutečně konkurenceschopný.
Poté, co byla v létě 1992 vyměněna jedna z opor týmu, Chuck Person, se stal Miller jeho hlavní útočnou hrozbou. Památné datum Pacers ve spojení s Millerem je především 28. listopadu 1992 – Pacers zvítězili v Charlotte Coliseum 134:122 nad domácímí Charlotte Hornets a Reggie k tomu přispěl 57 body. Trefil 16 z 29 střel z pole, 4 z 11 trojek a 21 z 23 trestných hodů. Nutno podotknout, že v sezóně 1992/93 už nikdo nenastřílel více a 57 bodů Reggieho Millera dodnes zůstává klubovým rekordem Pacers. Kdo jej asi překoná nejdříve, pokud jej tedy vůbec někdo překoná?

Lesk na svém jméně Miller hodně vyblýskal a vyleštil ve finále Východní konference 1994, kde Pacers měřili síly s velkými rivaly z New Yorku Knicks. Pamětihodný byl především zápas č. 5 z 1. Června – Pacers v Madison Square Garden vyhráli 93:86 a Miller nastřílel 39 bodů (z toho 25 pouze ve čtvrté čtvrtině!). Reggie v poslední části hry proměnil i několik opravdu dlouhých trojek a obdiv mu vyjádřil i Spike Lee, který jako vždy seděl na jedné ze sedaček hned u palubovky. Indiana tak vedla 3:2 na zápasy a chyběl jí jen jediný krok k samotnému finále – prohrála však oba následující zápasy a sezóna pro ni skončila.

Dalším významným datem pro fanoušky klubu z Indianapolis je 7. květen 1995. Reggie prokázal pověst střelce-zabijáka a během 8,9 sekund ke konci zápasu s Knicks nastřílel soupeři 8 bodů, čímž v podstatě rozhodl o výhře Pacers 107:105. A to ještě 18,7 sekund před koncem Knicks vedli 105:99! Miller prvně proměnil trojku po přihrávce od Marka Jacksona, poté sebral míč Anthonymu Masonovi a další trojkou vyrovnal, čímž naprosto zmrazil ohromený dav v MSG. Po faulu na hráče Knicks, Johna Starkse, šel jmenovaný na čáru trestného hodu. Oba minul – Patrick Ewing doskočil, avšak jeho střela se pouze odrazila od zadní části obroučky! 7,5 sekundy konce byl faulován Reggie Miller, avšak na rozdíl od Starkse obě šestky proměnil a zařídil tak Pacers vedení 1:0 v semifinále Východní konference. Jeho tým pak také postoupil do konferenčního finále, kde však stejně jako předchozí sezónu padl v sedmi utkáních. Osudným jim bylo Orlando Magic. V sezóně 1995/96 se Miller ke konci sezóny zranil (oko), což mu podle prognóz absolutně znemožnilo start v play off. Reggie však zabojoval a v zápase č. 5 prvního kola se na palubovce objevil s ochrannými brýlemi. Ani on však nestačil na zvrácení nepříznivého stavu a Pacers tak s Atlantou Hawks vypadli.

Poté, co v roce 1997 Pacers v play off chyběli úplně, se do něj vrátili v následující sezóně. Po bitvách s Cavaliers a Knicks se opět probojovali do finále Východní konference, kde měli čelit obhájcům titulu z Chicaga Bulls. 25. května 1998 se hrálo čtvrté utkání série, Pacers v ní prohrávali 2:1. 2,9 sekundy před koncem Bulls ztráceli 93:94, když Michael Jordan přes Millera proměnil poměrně těžký tříbodový pokus. Ještě však nebyl konec – Reggie také trefil trojku (0,7 sekundy před koncem) a Pacers tak po infarktovém závěru zvítězili a vyrovnali stav série na 2:2. Série šla až do sedmého utkání, kde Indiana dlouho držela naději na postup do finále – poslední dvě minuty v zápase však hrubě nezvládla, prohrála 88:83 a do finále tak putovali Bulls, kteří o pár dní později získali šestý a poslední titul za éry Michaela Jordana.

Poté, co po této sezóně odešel Michael Jordan do sportovního důchodu, byli Pacers považováni za favorita Východní konference. Do play off (sezóna byla zkrácena kvůli stávce) nakonec postoupili z druhé pozice a v konferenčním finále se opět střetli s Knicks. Tato série byla pro Pacers obrovským zklamáním, jedním z největších, neboť Indiana s po základní části až osmým New Yorkem vypadla po šesti utkáních. Reggiemu se navíc absolutně nepovedl zápas č. 6, kde se ukázalo, že ani tomu nejlepšímu střelci to nemůže padat věčně – zaznamenal 8 bodů, když trefil pouze 3 z 18 střel z pole a jen jednu jedinou trojku z 8 pokusů.

Následující rok se Pacers opět probojovali do finále Východní konference, už popáté za posledních sedm let. 6. května 2000, ještě v semifinále, Reggie a jeho spoluhráč, Jalen Rose, oba nastříleli po 40 bodech v jediném utkání – stali se tak nejvíce skórujícím párem spoluhráčů v jednom utkání v historii play off. Philadelphia 76ers vypadla s Pacers v poměru 4:2 a Indiana se v konferenčním finále opět střetla s New Yorkem Knicks. Poprvé však z této finálové bitvy rivalů vyšla jako vítěz, a sice v poměru 4:2 na zápasy. Poslední utkání série Pacers symbolicky vyhráli v newyorské Madison Square Garden v poměru 93:80. Miller nastřílel 34 bodů (polovinu z nich v poslední čtvrtině).

Reggie Miller se s Pacers poprvé (a bohužel i naposled) podíval do samotného finále NBA. V něm se střetli s Los Angeles Lakers, které táhla superhvězdná dvojice Shaquille O'Neal a Kobe Bryant. Pacers bohužel sérii nezvládli a prohráli v poměru 4:2. Miller si zde připisoval 24,3 bodů na zápas.

Když se přesuneme do play off roku 2002, Pacers zde odehráli už v prvním kole památné utkání s Nets. Jednalo se o pátý zápas, který byl sice Pacers osudným, nicméně rozhodně se zapsal do paměti všech fanoušků. New Jersey Nets, kteří byli pozdějším finalistou NBA, vedli o tři body, když Richard Jefferson ještě mohl navýšit vedení dvěma šestkami pár sekund před koncem. Minul obě a Reggie Miller trojkou zhruba z 12 metrů vyrovnal a poslal utkání do prodloužení. V něm se hrál opět vyrovnaný basketbal a ke konci Nets opět vedli – tentokrát o dva body. Reggie si vzal míč, najel do obrany a smečí mezi třemi obránci opět vyrovnal. Ve druhém prodloužení však Pacers padli a bohužel pro ně sezóna skončila…

Jak se blížil konec Millerovy kariéry, tak hráč postupně přenechal pozici lídra v týmu v té době All-Star pivotovi, Jermainu O'Nealovi. I nadále však zůstával lídrem v kabině, mladým hráčům přenechával bohaté zkušenosti a v kolektivu byl velice oblíbený – spoluhráči všude prohlašovali, že by „rádi vyhráli aspoň jeden titul pro strýčka Rega“. Sám „Uncle Reg“ už nebyl nejlepším střelcem týmu a na sklonku kariéry se utápěl v lehké herní krizi. V lize však měl obrovský respekt – ten k němu měl i spoluhráč O’Neal, který 4. ledna 2005 nastřílel Bucks 55 bodů. 1:43 před koncem utkání se nechal vystřídat, aby nemohl ohrozit Millerův klubový rekord, což ukazovalo, jakou pozici Miller v NBA měl.

V roce 2005, tedy v roce, kdy Miller ukončil kariéru, si průměrně připisoval zhruba 15 bodů na zápas. Sezónu poznamenala rvačka hráčů Pacers v utkání s Pistons, za kterou dostali různé zákazy Jermaine O’Neal, Ron Artest (Metta World Peace) a Stephen Jackson. Reggie, kterému bylo 39 let, však stále ukazoval, že „umí“. 18. března např. nastřílel 39 bodů Los Angeles Lakers. Jak se však množily zvěsti o konci kariéry, tak Miller občas nervově zkratoval a vyjel na novináře. Stalo se tak např. v lednu, když jednoho novináře doslova „seřval“, že až se rozhodne odejít do důchodu, tak to neoznámí jen mu, a také jedině přes svou sestru Cheryl. 10. února se tak skutečně stalo – Cheryl, která nyní pracuje jako reportérka pro TNT, oznámila, že jí bratr den předtím sdělil o svém úmyslu ukončit po sezóně kariéru. Do konce sezóny však Miller ještě stihl předstihnout Jerryho Westa na 12. příčce v historické tabulce střelců (nyní je na 14. pozici s tím, že patnáctý Kevin Garnett na něj ztrácí pouhých 5 bodů a sedmnáctý Dirk Nowitzki 223) .

Poslední zápas Reggieho Millera v NBA se datuje k 19. květnu 2005 v Conseco Fieldhouse, kde Pacers tehdy podlehli Pistons 79:88 a vypadli v konferenčním semifinále 4:2 na zápasy. Reggie nastřílel 27 bodů, když trefil 11 z 16 střel z pole včetně 4 z 8 trojek. Když byl 15,7 sekund před koncem utkání vystřídán, dav v hale mu připravil nezapomenutelnou „standing ovation“. Tehdejší kouč Pistons (a zároveň bývalý kouč Pacers) Larry Brown si vybral time out a spolu s hráči se připojil k divákům. V tento moment byly všechny spory mezi týmy zapomenuty a stejně tak nedávná rvačka. Tento moment později vyhrál 2005 Best Moment ESPY Award.

Během své osmnáctileté kariéry v NBA si Reggie Miller vydělal přes 105 miliónů dolarů a odehrál 1 389 zápasů. Proměnil 2 560 trojek, což bylo dlouho rekordní číslo, dokud nebylo překonáno Rayem Allenem. Reggie Miller se také bohužel řadí k legendám NBA, které na sebe nikdy nemohly navléknout prsten pro šampióna NBA.

„Přišel do velmi špatného týmu a udělal z něj šestkrát finalistu Východní konference. To je na kluka, který váží pouhých 85 kilo, velice působivé, a v letech, kdy to dokázal, byl velice výrazný a vychutnával si to. Jsem Reggiemu neskutečně vděčný za to, co pro Pacers udělal, a jsem si jist, že si zaslouží být uveden do Síně slávy, ať už to bude teď, nebo později.“ – Donnie Walsh, Indiana Pacers